Muzeum Milevských maškar

Život masek

Bakus

hlavní postava milevských maškar

Tlustý, opilý pantáta, který reprezentoval protiklad nábožensky klíčovému velikonočnímu půstu. Původní Bakus měl oblečení z režných pytlů vycpaných hrachovinou, nebo bílý oděv vycpaný peřinami. Až později býval oblečený co nejpestřeji. V ruce držel korbel a hůl nebo 4 esa, kterými ho při pohřbu obložili. Byl pohřbíván na konci průvodu do sněhu na zamrzlém potoce a často se stávalo, že se propadl pod led. Všichni z toho měli samozřejmě obrovskou legraci, jenže v roce 1864 zůstal jeden z představitelů Bakuse ve vodě moc dlouho, onemocněl a zemřel. A protože úřady neměli pozitivní přístup k průvodům, využili situace a průvody s Bakusem zakázaly. Zůstaly jen samotné maškary bez Bakuse, který se do maškarního průvodu vrátil až po několika letech v upravené podobě.

Snímek Bakuse z roku 1975.

Dlouhán

hlavní postava milevských maškar

Objevuje se v průvodu od roku 1935, někdy se objevoval i s Dlouhánkou. Postava v něm ukrytá záměrně hýbala rukama, aby narážely do davu.

Snímek Dlouhána z roku 1959.

Bába s nůší

postava milevských maškar

Jedna z nejtypičtějších milevských masek je v průvodu viděna už od roku 1910. Postava v nůši představuje Turka, nebo obecně mladého silného muže. Svěšená figura báby se belhala mezi diváky.

Nejstarší snímek Báby s nůší z roku 1911.

Spejbl a Hurvínek

hlavní postavy milevských maškar

Legendární dvojice dřevěných loutek dle návrhu českého loutkáře Josefa Skupy, která je známá mezi dětmi i dospělými. Spejbla a Hurvínka má snad rád každý z nás. V milevském průvodu se začali objevovat po roce 1933.

Na horní fotografii je Spejbl a Hurvínek z roku 1962, na spodní z roku 1975. Tyto masky se dochovaly a jsou k prohlédnutí ve vitrínách našeho muzea.

Medvěd

postava milevských maškar

Medvěd je jednou z nejstarších masek v průvodech, často měl podobnou úlohu jako Bakus v Milevsku. Medvěd většinou nechodí sám, ale spolu s medvědářem, který ho vodí na řetěze a občas přetáhne býkovcem. Naoko ho tak trestá za neposlušnost, mručení, skákání a vrážení do lidí. V průvodu chodil medvěd i s cikánkou. Cikánky i cikáni patří k tradičním postavám, v Milevsku byl cikán medvědářem a cikánka věštila z ruky.

Na fotografii Medvěd s medvědářem v průvodu z roku 1970.

Holič

postava milevských maškar

Jeho úkolem je pobíhat kolem průvodu a diváky potírat cukrářskou pěnou a „holit” je. K tomu účelu nosí kýbl s cukrovou pěnou, štětku a velkou dřevěnou břitvu. V roce 1933 byli oblečeni jako Číňané, později nosili cukrářské čepice nebo „zmijovky”.

Snímek holičů je z roku 1936.

Párkař

postava milevských maškar

Dětem nabízí párky pověšené na rybářském prutu. Děti se za ním honí, ale pak stejně zjistí, že je plněný pilinami.

Na fotografii z roku 1934 bohužel není vidět Párkař, ale alespoň párek na prutu a dav dětí, co se ho snaží chytit.

Koza s kobylou

postava milevských maškar

Postavy byly tradiční pro zimní období, ne až tak pro maškarní. V okolí Milevska chodila kobyla s kozou nebo kozlíky před Třemi králi, ale později je maškary přijaly za vlastní.

Koza s kobylou na fotografii z roku 1939.